Nějak bylo, nějak bude

Dneska přede mnou ve frontě v Albertu dtála stará pani. Na pásu se jí krom pár jiných věcí povalovala rajčata, která zjevně nebyla zvážená. I nabídla jsem se jí, že jí s nima skočim na váhu.

Byla mi velmi vděčná. A já mám dobrý pocit, že jsem někomu pomohla.
Doufám, že se mi to přičte k dobru zítra, až pude Pedinka na trhání zubů. Jestli jí ta, jak řiká maminka, slovena, uspí navěky, tak tam stropim skandál!

Drž nám prosím, čtenářská obci, všechny palce a přej nám štěstí.

Když jsem včera nebo předevčírem venčila psy a zaschlechla něco jako "vidělaf, jak fem..." nemohla jsem se nepodívat, kdo že to tak děsně šišlá. Uviděla jsem malého chlapečka, který mi byl velmi povědomý a nad ním vyhublou dívčinu s velkými slunečními okuláry, která má na 99% iniciály A. H.

Zatímco Peďka očuchávala její nožku a já jsem dělala, jako že si všímám pouze svých hafanů, mohla jsem si prohlédnout pěstěné nehtíky, zlatavé opálení a jistě drahou a stylovou botku.

V prvních chvílích jsem chtěla natáhnout krok k domovu, abych zavolala bulvárním novinářům. Pak jsem si ale řekla, že i oni maj nárok na trošku toho soukromí a že teda nikomu neřeknu, že ten malej prcík dělá řidičák zrovna u nás v ulici. Koneckonců bylo takový vedro, že Peďka málem omdlela, a tak byly moje zraky třeba ošáleny, že...

PS: jsem zvědavá, o kolik mi díky titulku vzroste návštěvnost :D

V sobotu večer se nám nic nechtělo, a tak jsme se rozhodli zajít do kina. Do užšího výběru se dostali filmy dva: Libertin (nebo tak nějak) a Bestie Karla. Ta to taky nakone vyhrála, protože ten druhej film hráli jen kdesi na vystrkově a tam se nám nechtělo kodrcat.

O tom filmu se nedá říct, že je dobrej. Je prostě zajímavej. Je podle skutečný události a z toho člověka trochu mrazí. Karla je nejspíš citově vyprahlá, labilní, lehce ovladatelná. Pro svého "krále" proto udělá všechno. A když píšu všechno, myslím tim všechno. ON zatouží po panenství její náctileté sestry a ona ji nadopuje jakýmsi sajrajtem z vet klinky, kde pracuje, a přidrží MU ji. Asistuje při všech JEHO úchylnejch zábavách, nikdy jí nenapadne mu proti tomu cokoli říct, aby o něj náhodou nepřišla. Nechutným způsobem spolu postupně zavraždí dvě středoškolačky po tom, co je pár dní sexuálně zneužívají.

Nejhroznější na tom pro mě bylo, že Karla byla v době vražd stejně stará jako já :-o. Když jí ON naprosto nechutně zbil, znásilnil a málem zabil, rozhodla se, že HO konečně udá. Za spolupráci s prokuraurou dostala jen 12 let a před rokem vyšla z vězení.

Poměrně fascinující událost. Už jsem o tom od soboty stihla přečíst kde co. Počtěte si taky: Karla Homolka

Film byl převážně podán tak, že Karla byla ovládanou chudinkou. Ve skutečnosti ale několik odborníků, kteří se zabývali sestavováním posudků ale soudili, že vraždy provedla ona, nikoli ON, a že Karla není žádné zlatíčko a ovládaná oběť.

Včera jsem zjistila, že když je =M= vopilej, tak mluví moc chytře. Ale fakt, že jo! Prostě mluví jako analytik, a kdyby kolem byli intelektuálové, tak mezi ně uplně zapadne.

"Večer du s fandorem do Plzenky" oznámil mi v pátek lehce před osmou.
No to už si snad dělá legraci? Čtyři dny z pěti někde courá a ted už i v pátek večer?
"Tak pod taky"
Hm... do Plzenky?

Pred Plzenkou už seděl fandor a řekl větu, za kterou jsem se modlila celou cestu.
"Je plno"

Hurá!
Mojí radost trochu zkalilo to, že v Portheimce už nemaj zákusky, natož čoko cherry :(. Kvůli tomu dortíku stálo za to žít a oni ho zrušili. Ani změna kafe z Alfreda na lavazzu nemohla zachránit situaci.

"Madlenka si stěžuje, že jí vůbec nemotivuju k hubnutí," vykřikoval =M= na celou ulici, "tak jsem si vzal dneska jenom dvě kila."
A šel vybrat litr do bankomatu. Tomu teda řikám motivace.

Fandor mi vysvětloval, kterak je důležité investovat měsíčně pět tisíc do osobního trenéra, a já nemohu než souhlasit. Jen se ho budu muset zeptat, jestli strhává trenérovi ze mzdy, když přibere. Kadeřnice by vám taky měla hlavu zdarma předělat, když to nedopadne, jak jste si představovali a domluvili...

Po vyžahnutí láhve protinožčího červeného na nábřeží a několika piv přecijen v Plzence se čas nachýlil. A když už i poslední bezdomovec šel spát, zamávali jsme tomu veselému chlapci, usadili ho na tramvaj a šli si domů spokojeně zasouložit.

PS: 5. července mám narozeniny. Kdyby mi chtěl někdo dát dárek a nevěděl co, at mi dá peníze. To je to jediný, co momentálně chci, protože prášky pro Pedinku budou stát přes tři a půl tisíce. A aby se měla dobře, je to jediný, co si přeju.
A myslim to smrtelně vážně.

"Není vám trochu velká?" zeptal se včera při večerním venčení =M=a pán s knírkem, co mi tuhle vyprávěl, že měl na vesnici třínohou kočičku, co dost slušně chytala myši a tak.

Že se nezeptal mě, jestli mi neni =M= trochu malej...

Nu což. Je jasné, že mezi mnou a =M= jsou jisté fyzické disproporce. Zatimco on je malej a hubenej, já jsem velká a tlustá. Ale hlavně, že se máme rádi :). A to my se zase rádi máme!

Damit sie sehen können, wie schlecht mein Deutsch ist, entschiede ich mich ein kurz Artikel auf Deutsch zu schreiben :).

Soll es einigen Erfolg haben, ich wird damit fortsetzen. Vielleicht wird ich mich verbessern.


So... heute standen wir sehr spät auf. Nach einigen Sex gingen wir mit unseren Hunden ans Ufer und dort hatten wir auch ein Frühstück. Dort gibt es nämlich ein Caffé. So... wir beide hatten ein Stück Kuchen und ich hatte ein Latté dazu und =M= hat eine Tasse Tee und ein Mineralwasser.

Um 12.00 gingen wir nach Hause zurück. Wir gingen längs dem Strand. Dort waren viele Leute und einge Frauen und Fräuleins hatten keinen Busenhalter!

So... das ist alles.
Auf Wiederschreiben :)


Aktualizováno:

pour vous pouvez voir, que ma francaise est meme plus mauvais que m`allemagne :) ->

Allors... matin,nous nous avons levés trop tard. Puis quelque sex, nous sommes allés au quai. La nous avons eu la snídaně. J`ai eu la petite tarte et le café au lait et =M= a eu la petite tarte aussi avec la tée et l`eau.

A 12.00 nous sommes partis a la maison. Nous sommes allés le long de la plage. Il-y-a été beaucoup de gens. Quelque femmes et filles n'ont pas eu le soutien-gorge.

C`est tout :)

Mno... tak francouzština musí být ještě větší katastrofa než němčina :). Ale zase francouzsky už jsem nic nenapsala aspoň pět let.

Dusno a sluníčko svítí na plný perdy. To je vražedná kombinace, fakt že jo. Díky bohu je u nás v bytě poměrně chladno, jinak už by Peďku jistě několikrát vezli.

K postavičkám našeho nábřeží se přidal další pán. Pán, co bydlí na Skalce a každej den si přijde sednout na nábřeží s flaškou píva.

"a chtěl sem se zeptat... neni to támhle naproti meďour?"

Vždycky, když jdem okolo, už se zdálky směje a nadechuje, co nám zase poví nového. Já se snažim chápavě přikyvovat, usmívat se a =M= ho přehlíží jak krajinu. Dolsova. Občas ho i docela setře, až je mi pána líto.

K jádru:
Dnešní zkouška z němčiny dopadla více než tristně. Z 95 bodů jsem si dokázala vybojovat pouhých 51 :(. Na dobrou známku to nestačilo. Dostala jsem za čtsři a k tomu pozvánku na září.
Inu... sklízím, co jsem zasela. Už od ledna si řikám, že si k tomu denně tak aspoň na půl hoďky sednu, nakonec jsem nad tim strávila pár hodin včera a když jsem dneska v testu viděla podmínkový souvětí, marně jsem vzpomínala, o co že to jde.

Aspoň, že na mě paní Vaněčková nebyla zlá. Trochu se bojim, že jsem slyšela cosi jako "dnes je to zatím zdaleka nejméně bodů", ale třeba to byl jen větříček...

Svoje celé kapesné, co vlastně ani nebylo kapesné, protože už dávno bylo jasné, na co to musím dát (a němčina to nebyla) jsem investovala do vzdělání. Dokoupila jsem si doplňkový sešit k učebnici, k tomu jsem si vzala miniknížku "německy za 3 měsíce" a jakýsi megaskládaný arch v takový tý pryskyřici, nebo do čeho se to zalejvá, s názvem "slovesa snadno a rychle". Když nic jinýho, aspoň to vypadá dobře a machersky.

No... a od teď až do září — aspoň půlhodinka denně!

Sprechen Sie Deutsch, bitte, meine liebe Freunde :(

Aspoň se mi dostalo pochvaly za bravurně zvládnuté předložkové vazby. To je ale asi taky tak všechno, čím stojí za to se vytáhnout.

Odteď si konečně můžu užívat svého slaměného vdovství. Tedy snad. Snad už mě nečeká žádná zlomová událost.

Včerejší telefonát na veterinu byl totálně zbytečný. Výsledky nejsou. Prý v pondělí. To jsem na to tedy zvědavá...
Za dnešní den už potřetí plním šmudlicí misku s vodou. Nevim, kdo z nich dvou chlasče víc. Faktem je, že Peďka před chvílí málem podemlela barák, jak usilovně vyprazdňovala měchýřek.

Zkoušku z Ruska mám za dvě a sama se tomu divim. Já bych se vyhodila. Skutečně nepatřim k těm, co jdou na zkoušku našprtaný, ale všem kolem tvrděj, že to neuměj. Když řeknu, že to neumim, skutečně to neumim. A neumim to skoro nikdy. Učila jsem se sice poslední asi dva dny a půl. Nicméně jsem se učila tim stylem, že jsem si dělala výpisky z bratrem doporučené knihy. Skutečně učit jsem se začala až dneska v půl desáté a v půl dvanácté jsem skončila, bych si aspoň dočetla zbývajících 25 stran. Posledních pět už jsem nestihla a to se mi stalo osudným, neboť se mě pan Litera zeptal na příčiny rozpadu Sovětského svazu. Prý ať řeknu to hlavní. Jedním slovem :-o
Shit.
Začala jsem to svádět všechno na glasnosť, čemuž se pousmál, ale následně jsem ho ubila argumetny. Měla jsem je ještě v živé paměti, neboť tuhle kapitolu jsem si v knize přečetla těsně před vstupem do kabinetu. Zbytek ale pusto a prázdno.
Naštěstí to nebyla jediná otázka. Nicméně, když mi neseplo ani při takových heslech, jako je "kolektivní bezpečnost" nebo "nová ekonomická politika" (!!!!!!!), musíte sami uznat, že to bylo katastrofální.

Ani tak bych neřekla, že se objevilo okno... to ne. ale tim, jak jsem to do sebe všechno nahustila během dvou hodin, pletlo se mi pátý přes devátý a já se bála cokoli plácnout, že budu mimo a ztrapnim se.
Když řek "za dvě" vyvalila jsem oči a radši se moc neujišťovala, jestli to myslí vážně. Vytasila jsem index a rychle upalovala, než si to rozmyslí.

Super zpráva dnešního dne je, že zkoušku z němčiny, kterou jsem myslela, že dělám za týden v pondělí, dělám už tohle pondělí. Hezké, že?
To, co jsem se nebyla schopná naučit během posledních tří měsíců, teď do sebe budu muset nahustit během víkendu. Tomu ale může porozumět jedině moje milovaná kretka.

Ve jménu užívání jsem si v kárfůru koupila lasagne a už si je zapejkám. A v užívání budu nadále pokračovat psaním článku a šprtáním němčiny. Ale tak nějak už jsem uvolněnější, když vim, že mě nic závažnýho už nečeká.

=M= mi volal z Vídně, kde si užívá dovolenkování s Brauzrem (sketa jedna), že maj hezký počasí a že mi gratuluje ke dvojce. Hezké.
A Brauzr mi volal ráno a mumlal cosi o šeříku. Mám silný dojem, že požil něco nepěkného, i když zarytě tvrdil, že nikoli. Nakonec jsem za pomoci svého šestého smyslu vydedukovala, že se mu nelíbí vůně sprcháče, kterej jsem koupila =M=ovi na cestu.
Tsss... víš co, Brauzre? Kup si svůj a nekritizuj!

A teď mě omluvte. Jdu se ponořit do práce, do studia a do lasagnů!

=M= včera v 18.40 nased do ECčka směr Brno a já jsem až do pátku slaměnou vdovou. Tímto zvu všechny zloděje a úchyláky :).

Zrovna tenhle tejden se mi to ale vůbec nelíbí. Čeká mě spousta zásadních událostí a nebudu tu mít nikoho, s kým je sdílet.
Včera v práci se mělo rozhodnout, jak to bude s mojí smlouvou. Mám tak trochu pocit, že mě tahaj za nos. Prej budu muset počkat třeba i čtyři měsíce. Já říkám blbost, ale o důvodech se rozepisovat nebudu. Kdo ví, kdo to tu čte, že :).

Dneska večer se dozvím, jak je to s tou Pedinčinou nemocí. Budou výsledky testu, který to potvrdí nebo vyvrátí. Uvidíme. V pátek jsem si tím jejím syndromem byla natolik jistá, že jsem chtěla doktorce říct, ať se na další testy vyprdne, dneska už v tom vidím tolik nejastností, že je možná i naděje, že to nebude tak horký.

No a konečně zítra mě čeká zkouška z dějin Ruska. Nebudu lhát a tvrdit, že to umim. Čtu si supernou knížku od velkého bratra a o lecčems už mám ponětí. Ale asi by to s bídou stačilo na trojku. Musím se moc učit.

Už aby byl pátek. Tentokrát si to vdovství moc neužiju. Škoda.

Pátek byl den Jobbových zvěstí. Kamarádka a potenciální nadřízená z práce mě pozvala na oběd, aby mi oznámila, že se změnil majitel, v redakci a v celém vydavatelství probíhají personální změny a že se mnou nemohou podepsat smlouvu. Musím si počkat na nového majitele, jestli mě ještě vůbec bude chtít.

Super. To se může stát jenom mně. Je přece známá věc, že co se může posrat, to se posere. A i když už to vypadá, že se to posrat nemůže (pár dní předtím jsem dostala nástřel smlouvy, abych si jí opřipomínkovala a prý i navrhla vyšší plat), stejně se to posere.

=M= školil nějaký Němce a jáí si mu ani nemohla postěžova.t Byla jsem z toho dost v řiti. To budu i nadále chudá? Jak splatim notebook? Doprčic, jak já si najdu jinou práci???

Večer jsem volala na veterinu. Ve čtvrtek jsme byly s Peďkou (já a ona) na odběrech krve, kvůli podezření na nějakou příšernou nemoc. Tu příšernou nemoc Pedinka na 90% opravdu má. Krev putuje ještě na další testy do Plzně, výsledek se dozvím ve středu.
Neházím flintu do žita. Ale když jsem z doktorky konečně dostala, jak se ta hrůza jmenuje, koukla jsem se na net a jistila, že Peďkatá má snad všechny příznaky včetně počurávání, žravosti, nafouklýho bříška a plešatění.
Další super zprávoubylo, že lék, který téměř na 100% zabírá, se do ČR nedováží. Jenom jediná veterinární klinika má povolenou výjimku, ta už ale není poslední dobou ochotná prodávat jen malé množství léku. Celá dávka ale stojí kolem 10 000kč.

Po dvou dnech na netu jsem zjistila, že o výjimku může zažádat kdokoli, procedura je ale poměrně složitá a lék je vážně poměrně nedostatkové zboží. Jedna tableta už dávno nestojí kolem 150kč, jak mi doktorka řikala, ale někteří doktoři vyhrožují dokonce pětikilem, přičemž pes musí brát prášek každej pátej den.
Bezva.

Víkend jako korálek.

Poměrně rychle jsem se z obou zpráv otřepala. S =M= jsme si vysvětlili, že není proč se hroutit. Nějak bylo, nějak bude.


V pondělí se všechno obrátilo :).
Šéfredaktorka mi nabídla další spolupráci, pokud mám stále zájem (ještě z nich dostat smlouvu) a odpověděli mi z kliniky, kam jsem psala, že mi prodají léku, kolik budu potřebovat, stačí se nahlásit a dorazit s předpisem od svjeho veterináře. Pokud by ho neměli dostatečné množství na skladě, do měsíce doobjednají další.
Méně veselé bylo, že jedna tableta stojí 330kč +/- podle kurzu koruny. \podle doktorky je deset tablet na čtvrt roku, takže to bude ještě veselé. Musím si tu stálou smlouvu vydupat co nejdřív!

Ale po černém pátku se aspoň trochu blýská na lepší časy. =M= si koupil prima sandálky, zašli jsme si na klobásu do Plzeňky a na kafčo s medovníkem do Kostky.
Hned je ten svět veselejší!