Nějak bylo, nějak bude

ano. konečně se dostávám k tomu tolik očekávanému tématu: malování bytu.

za víkend sem =M= několikrát málem plačky ujistila, že už ho budu vždycky poslouchat a že už mu dám vždycky za pravdu, přesto mě musel v pondělí večer napomínat

"mady..cos to celej víken slibovala?"

ale naonec tu barvu přecejen zředil :)


a jak že to bylo?

nakonec sme se odhodlali k malování stropu a povim vám — už nikdy víc malování stropu, kterej je tak vysoko, že na něj rukou ani ze štaflí nedošáhnete.
patlali sme se s tim snad 5 hodin. a představte si, jak trávíte tolik hodin za štaflích v záklonu s válečkem na násadě v ruce. tlačíte jako zběsilý, aby se na strop umístila aspoň nějaká barva, ale moc to nepomáhá.

"já už na ty štafle nechci" řvala sem zoufale, když mě =M= vystřídal, a ujišťovala ho, že mu to de stejně mnohem líp než mně, aby ho nenapadlo, povolat mě ještě jednou do zbraně.

vymalování stěn na světlonce žlutookrovou bylo proti válčení se stropem procházkou růžovou zahradou. v sobotu byla budoucí ložnice dokončena.

svorně sme se ale shodli na tom, že vedle strop malovat nebudeme ani omylem. měli sme proto pocit, že je spousta času. nepospíchali sme ani se vstáváním, ani se snídáním, nechali sme se zdržet návštěvou mých rodičů i brauzra, se kterým sme dokonce zašli na kafe a mrkvovej dort.

"seš na mě dneska nějaká zlá" vytkl mi brauzr a upřel na mě ten svůj psí pohled.
ale nejsem...to tys mi vnucoval, že je prášek do perníku v dortu, ve kterým vůbec neni a pak si měl blbý kecy o rádiu :(.
ale možná sem fakt byla mírně nervní, protože mě bolelo celý tělo, bylo půl devátý večer a my neměli ještě ani smíchanou barvu.

ten den sme malovali do čtyř do rána.
a nedomalovali.
barva byla moc hustá (ano, byla to moje vina, protože sem =M= řekla, ať už tam tu vodu neleje, že už je to tekutý až moc) a ubejvala nebezpečně rychle.
naše dobrodrůžo se proto prodloužilo až do pondělka, kdy sem se prala se dvěma kilama sádry a večer sme konečně dopatlali tu meruňkovou barvu všude, kam bylo potřeba.

dnes nazýváme ten pokoj peklem.
teda...já tomu řikám peklo a =M= sluneční pokoj.
přestože sme z původních snad devíti flašek barvy použili jen tři, barva je na mě až moc tmavá.
snad vybledne..

"v každým rohu je zásuvka a koupíme si pořádnej lustr a stojací lampy" reagoval =M= na mojí poznámku, že když na zeď svítí sluníčko, je ta barva celkem světlá a hezká.

ale co...hlavně, že sme to zvládli sami, nepohádali se, nepoprali a máme to za sebou a můžem začít bydlet :)