Nějak bylo, nějak bude

minulej tejden sme vyrazili na výlet. byl to zatim náš největší, protože dvoudenní. jeli sme do brna podívat se na idiota a cestou sme se stavovali ve žďáru podívat se na pavouka :).

"víš, co je fajn?" jásal =M=, "jede nám to ze smícháče :)"

a proto sme ráno spěchali a nakonec jeli z hlaváku.

poučena, že pavouk má dvě děti, sem jako hodná teta koupila páru sladkostí. když sem viděla ty prcky v autosedačkách, sděsila sem se, jestli vůbec už ty lentilky a oříškový oplatky můžou..
mohly :)

řeknu vám, bylo to moc hezký, když mi ten starší řikal
"koukej, teto.." a nebo "pocem, teto, tohve ti musim ukázat"
a nebo, když povídal o kojbajnu :)
děti sou holt sladký.

a jak to s nima =M=ovi slušelo! hrál si s nima o 106 a já jen zálibně hleděla. hrál si s nima tak, až ho starší ratolest při natřásání takhle jednou páni, takhle veteráni... počůrala :)

"ale že to s tim ondrou mady sluší, žejo" dožadoval se =M= souhlasu, když sem chovala toho mladšího.
"nojo, "souhlasila ondrova maminka "ten by moh bejt uplně váš!"
"jo," pokyvoval =M= hlavou "blonďatej po mamince..."
"...a plešatej po tatínkovi" vyplázla sem na něj jazyk.

děti byly prostě úžasný. ale na druhou stranu...to odpoledne mi s nima uplně stačilo.
byla sem naprosto hotová. byla sem schopná jen sedět a koukat.

"vy spolu nemluvíte?" zeptal se webský, když nás v brně u nádraží naložil do auta.

po tom dni sme toho moc nebyli schopni. došli sme si jen na večeři v žebětíně, a pak už u webskýho a sýkorky zapluli já pod deku a =M= pod spacák a dobrou noc strýčku fido :)