Nějak bylo, nějak bude

abyste mohli začít prát, potřebujete prášek. já mám radši gel a tak sme šli nakupovat do carrefouru.
šli sme pro gel a aviváž.

předtim sme zaběhli do baňky a =M= vybral sto tisíc peněz.
měl asi pocit, že sme najednou hrozně bohatý, protože se uplně nechal strhnout nákupní horečkou a marketingovejma trikama hypermarketu.

"potřebuju sprcháč"
"taky potřebuju nějakej pičifuk"
"co pěnu do koupele? ber jí.."
"a ústní vodu"
"cože? skleněnej pilník? jasně, vem si ho"
"nechceš novej hřeben?"
"a kartáček na zuby!"
"a koupim si nějakej pořádnej čaj"
"jo a něco ke svačině. müsli? jasně, vem si nesquik"
"nojo, ale my to nemáme v čem jíst, viď ? tak zajedem nahoru pro misky"
"a skleničky!"
"hele, co ta bunda? ta se mi líbí"
"a potřebuju spodky"
"a ponožky..."

singrovi sme slibovali návrat za hodinu, vrátili sme se za 150 minut :)

jo...a taky žehličku...když perete, musíte i žehlit :)
koupili sme si žehličku philips, poslední kus zboží vystaven.
pan prodavač šel pro klíček, aby nám milou žehličku mohl odpoutat a já jí zatim bedlivě pozorovala, jestli sme vybrali dobře.
žehličku vybírala i nějaká postarší důchodkyně.
důchodkyně mě značně nervovala, protože šla od žehličky k žehličce, jednu po druhý brala do ruky, potěžkávala a pak urputně kroutila všema knoflíkama a tiskala všechny tlačítka, který na přístroji našla. nezadržitelně se blížila i k naší budoucí a začala mačkat a kroutit.

"koukeeej, co dělá!" dloubala se do =M=
"ona nám to eště ukroutí! pani, tu už si neprohlížejte, ta už neni!"
pani mě neslyšela.
doufám, že až budu dneska poprvý žehlit, že mi ten čudl nezůstane v ruce!

"hrozně mě pálej rty..." postěžovala sem si po zaplacení
"u vchodu je lékárna, tak si tam zajdi, já zatim skáknu na ty informace"

tož sem si koupila, co sem chtěla, vracim se a vidim...

=M= obtěžkanej šesti igelitkama a u něj security man a cosi řešej.

"co je?"
"jedna igelitka nám pípá"

a tak sme hledali a hledali až sme našli zdroj potíží.
pičifuk!
a zrovna ten nejdražší, co tam měli -> za tři stovky.

"já to dojdu odblokovat a vy si zatim najděte účet" pravil security man.
ale neni nic těžšího, než najít účet v šesti plnejch igelitkách.
a tak sme trapně hledali a hledali a security man nad náma stál jak nad duem zlodějíčků a já sem si furt řikala, že proč bysme se měli cejtit trapně, když sme všechno platili a je to jejich chyba, že nám to pípalo.

nakonec to dobře dopadlo :)
účet nalezen, nákup dotáhnut domů. až tam nám došlo, že sme šli jenom pro prací gel a aviváž, a zatim sme dotáhli rukama vytahanýma až k zemi nákup za tři a půl tisíce.
to sou ty marketingový triky!