Nějak bylo, nějak bude

koupila sem si botyyyy!!!! :)

divíte se, že tak jásám?
kdybyste byli žena a měli nohu velikosti 42, tak byste se nedivili :P.



včera sme byli s =M= kupovat stůl v galerii butovice. stůl sme koupili (i židle) a pak sme se tam ještě potulovali. narazili sme až na tamního vágoše a já sem se zamilovala.

zamilovala sem se do sportovních sandálů v kombinaci barev bílá a slonovinová kost, do sandálů s cikcak přezkou, do sandálů, co stojej dva litry :(

ale pozor! byly ve slevě za pouhých 1499,- kč. to byla výzva. cestou domů sem nemohla myslet ani minimální částečkou mozku na náš nový dřevěný stůl z masivní borovice. všechen mi ho vyplňovaly úvahy o tom, kdy si budu moct vysněný sandálky koupit.

rozhodla sem se, že to provedu za dva týdny, až si na milé botky vydělám.
následovala ale bezesná noc a ráno...

"=M=?"
"hmmmm" ozvalo se zpod peřiny
"myslíš, že bych si ty boty mohla koupit už dneska? já bych si pučila z domácího rozpočtu a pak bych to tam postupně vracela..."
"ale to víš, že jo, mady" řekl =M= tak vřele... asi mi chce dopřát všechno, po čem moje srdíčko zatouží.

a tak sem ráno po práci sedla na metro, zajela do butovic a zamířila rovnou do vagabondu.

melírovaná blondýna, kterou příroda obdařila více než hodně jak krásou, tak ňadry dmoucími, mi velmi ochotně vyšla vstříc, když sem ji oslovila

"mohu vás poprosit?"
"ale jistě, samozřejmě.."
"mohla byste mi prosímvás ukázat tyhle boty ve dvaačtyřicítce?"
"ale to sou pánské!"

a sme tady. no samozřejmě, že musim koukat do pánskejch bot. kdybych byla na dámský půlce, tak by mi 42 asi nepodala..
nicméně

"to jo, ale já potřebuju 42, víte? a tyhle boty máte ty samý i v dámským. já sem akorát myslela, že když je tady vystavená ta dvaačtyřicítka, že byste mi jí rovnou mohla dát k ozkoušení"
"aha, ale počkejte, pojďte se podívat do dámských, třeba bysme tam tu 42 našly..."

a odcupitala na půlku z dámskýma botama

džísys...

"hm, máte pravdu, tady 42 neni..."

achjo...neni to jedno, jestli mi dá 42 boty z dámský nebo pánský půlky, když to sou furt jedny a ty samý boty?

nicméně sme se dobraly k věci a já si botky ozkoušela.

ejhle! mírně sem se orosila, když sem viděla cenovku 1999,-kč :-o.
tak nenápadně jak to jen šlo v prázdném obchodě sem se zvedla a šla se podívat na vystavenou botu -> 1499,-kč.
že by měli slevu na vystavovanej pár? jak jí mám sakra říct, že chci tu vystavenou botu, protože je o pětistovku levnější? achjo...

"promiňte, ty boty se mi sice líbí, ale myslela sem, že sou za patnácet a vy tu máte dva tisíce..."

díkybohu se to vysvětlilo. boty sou ve slevě a ta je přepsaná jen na krabici a ne na každým páru zvlášť, aby nemuseli otvírat každou krabici. uf uf

takže sem vysolila 1600 v dvoustovkách a už chtivě natahovala ruce k novým zázrakům.

"je to ale prokletí mít nohu 42, že?" usmála se na mě blondýna s nohou maximálně 38.
"to mi teda věřte, že je" usmála sem se na ní s nohou 42, převzala igelitku a přešťastná odkráčela napsat tenhle spot.