Nějak bylo, nějak bude

ještě sice nevim kde, ale stěžovat si každopádně pudu!
a proč? a naco? a za co?

inu to bylo tak..

ve čtvrtek sem šla jako pravá žena v domácnosti z nákupu.
neměla sem to právě lehký, ale když mě na ulici oslovil mladík třímající papír v ruce, zželelo se mi ho a řekla sem si, že s nim pár chvil ztratim, ať si může udělat čárku za vyzpovídanýho kolemjdoucího.

mladík nabízel novej tarif od tmobilu. nenechal mě mu ani pořádně vysvětlit, jakej tarif já teď používám (sem oskarista) a už do mě začal hustit, že tenhle jejich novej produkt má spoustu výhod, první měsíc volání zdarma nebo co, esemesky za korunku a tak dále.

jelikož v poslední době vážně uvažuju, jestli bych si neměla změnit tarif, protože hodně volám a málo píšu a smsky mám sice levný, ale volání asi za 12kč/min, tak sem mu naslouchala a různými dotazy ho asi podnítila k dalším aktivitám.

myslim si, že si myslel, že má dušičku jistou. pomalu mi totiž začalo docházet, že hlavním účelem jeho pouličního snažení je podepsat s lidma novou smlouvu. a tak mu povídám:

"víte, já vážně přemejšlim, že bych si tarif změnila. ale jestli vám de o to mě ukecat, abych s váma tu smlouvu podepsala hned, tak to se marně snažíte. já vám děkuju za nabídku, ale já si to musim doma promyslet a propočítat a porovnat i jinejma operátorama."

no v tom jako když ho vyměněj. přestal bejt ochotnej a úlisnej a vyhrk na mě jenom:

"v tom případě si to prohlídněte na internetových stránkách, budete muset zaplatit 1500zálohu plus 99 korun aktivační poplatek. tady ste to mohla mít zadarmo, ale o to ste teď přišla. nashle."

oddrmolil to, že sem mu málem nerozuměla a nashle už prones jen na půl huby a zády ke mně.

no toto?

"nashle"

odpověděla sem mu a už o dva kroky dál sem měla sto chutí se vrátit a přeptat se ho na jméno a vysvětlit mu, že já sem o nic nepřišla. to on přišel o dvacku nebo bůhvíkolik má z jedný podepsaný smlouvy.

každopádně sem se rozhodla že na tmobil napíšu a budu si stěžovat. chování kluka určitě mladšího než já mě totiž urazilo. dotklo se mě, jak se ke mně chová. jasně, neni příjemný stát celej den v horku na ulici a oslovovat kolemjdoucí. ale to mě nezajímá. vzpomněla sem si na sebe svojí krátkou kariéru v telemarketingu, kdy sem dělala to samý, co on, ale pro telecom.
90% lidí o nabídku nestálo. přesto sem jim ale mile popřála hezký den, omluvila sem se za vyrušení, řekla sem jim, kde můžou sehnat další info.. prostě sem k nim byla milá i když bylo jasný, že z nich nic nekápne.
to, jak se zachoval tenhle kluk, se mě
1) dotklo a 2) je to neprofesionální a tak vůbec.