Nějak bylo, nějak bude

a to i informace z mojeho deníčku, který přece nemá žádnou informační hodnotu.

dneska sme jeli s brauzrem a vítkem na večeři na konec světa, a ještě než na nás stihlo bliknout světlo na konci tunelu, začali si kluci cosi šuškat. rozuměla sem něco jako =M=, mady a poloha.

prej se mě na to styděj zeptat, ale mně je to jasný.

"tak já napíšu takovej hezkej, dlouhej a obsažnej článek a všichni si z toho vyberou jen to jedno"

"já to ani nečet" bránil se vítek

"to je ještě horší" odmávla sem to

a nemám snad pravdu? ani to nečte, ale i tak ví, co píšu. to určitě šíří emča po tý jejich sektě!


véča fajn, prostředí skvělý, víno kyselý, brauzr rozevlátý.

"a hlavně bibi... sem jí řikal, že teď chodim s katkou. když sem jí řek, že je jí 17 a že je z ukrajiny, uplně jí to nadzvedlo. prej cože? a to si jako teď každej listopad najdeš novou sedmnáctiletou ukrajinku?"

usmála sem se a vzpomněla sem si, jak se před rokem a něco 17. listopadu v aztéce rozplýval nad ukrajinskou slečnou a plánoval za ní odjet do usa.

"no co sem jí na to měl říct" zamyslel se a odhodil blonďatý lokny z čela.
"asi jo, no"

vůbec byl vtipnej. škoda, že vim, že ne o všem se může psát na deníček.


a škola volá. v únoru vyhodim 1000kč za přihlášky. nevíte, jak se mám za tři měsíce naučit plynně hovořit o historii německa v němčině?
dělá mi to docela vrásky.