sem vedla minulý týden. tolik kafí, zákusků a večeří teda nepamatuju už pěkně dlouho. snad každej den včetně víkendu sem někde byla. povětšinou teda asistoval =M=, protože sme řešili tu
krizi.
a taky sem se zase jednou sešla s bibi.
"teda, tak ty takhle táhneš člověka na konec světa, abys mu pak ukázala ráj?"
rozplývala se bibi v
lemoncafé (web nic moc, na fotkách to působí možná přeplácaně a zajděte tam! stojí to za to! a maj supermilou obsluhu!).
nj. vzala sem jí tam schválně :)
dozvěděla sem se spoustu senzačních drbů. ale bibi řikala, že prej nemám nic psát, a tak radši nenapíšu, že se stala redaktorkou elle (gratulace), že nechce pouštět žádnýho chlapa do svojeho bytečku, ani že píše bakalářku jako já, ani že jí to zase moc slušelo, ani to, že mě to ani tentokrát nemotivovalo k dietě.
k dietě mě motivovala až maminka, když sem v pátek i s =M= dorazila domů.
"ty si ztloustla" šeptala na mě, aby to =M= neslyšel.
"ne mami, to dělaj ty kalhoty..."
ale bůhví. projistotu sem si v koktejlu dala jen zeleninovej salát.
a palačinku.
s ovocem
no dobře... tak i se šlehačkou.
ale že tam byly i tři kopečky zmrzliny, to už nepřiznám!
a marlenku v neděli v piánu taky zapřu!
no...
v úterý, co sem byla s bibi, mi =M= už od půl jedenáctý psal, kde sem a ať už du domu. potěšilo mě to :) aspoň vidí, jaký to je, když se já bojim o něj!
v kavárně sme potkaly i sršáně.
"sršeň psal, že prej tam zabili chlapa!" informoval mě =M=, když sem dorazila domů.
"jo? to ani nevim"
"přímo jemu před barákem. když jim řek, že de domů, tak mu dovolili ho překročit"
to už je holt ten podělanej život