Nějak bylo, nějak bude

Dneska jsem dostala první honoráře za první články. Nebylo to moc, protože v minulým čísle mi vyšly jen dva kratší, ale... pár stovek to bylo.
Když jsem odcházela z redakce, plánovala jsem, co s nima udělám.

Zajdu si na kafčo? Koupim si ty kalhoty, co se mi tak líbily? nebo tu aromalampu, co kolem ní chodim už dýl jak měsíc?

Ne, ne, ne! Já budu silná a nekoupim si nic! Budu si je šetřit, jen večer pozvu =M= do kina.

Musela jsem jet do C&A, protože se mamince zalíbilo tričko, co jsem si ho tam koupila minulej tejden, a já slíbila, že jí ho pořídim taky.

Džísys, to sem neměla dělat!!!

Tričko jsem nemohla najít. Sprostě ho přendali ze začátku prodejny až na samý konec, takže jsem se prodírala regály plnými rozličných oděvů a... no co no, prostě mi pár kousků padlo do oka a do kabinky jsem vláčela hadříky v hodnotě několika tisíc. Při cenách v C&A musíte uznat, že jsem se sotva vlekla!

Mno... pár tisíc jsem s sebou ovšem neměla. Vyhrála to naprosto epesní bílá košile s černě vyšívanými květy, či co to je, a ony super kalhoty jsem si zarezervovala. Monika mi slíbila další peníze hned zítra a měla by to být velmi zajímavá sumička. Nicméně jsem na sebe pyšná, že jsem odolala a kalhoty tam nechala a nepropadla kouzlu karty, kde se vždycky nějaký ty penízky najdou :).

Velmi líto je mi ale rozkošného topíku taktéž v bíločerné kombinaci. Tak úžasnou věc bych vážně moc chtěla mít. Cena je ovšem poněkud vyšší, než jsem ochotná tolerovat, když je podmínkou nositelnosti zhubnutí aspoň tří kilo. Achjo...

Ale jestli zejtra dostanu ty penízek zajdu si ho ještě vyzkoušet a... stejně si ho koupim :)




tak, milá čtenářská obci, a tohle byla ukázka toho, jak budou vypadat moje spoty, až se ze mě stane bohatá a zhýralá redaktorka :).