Nějak bylo, nějak bude

Dusno a sluníčko svítí na plný perdy. To je vražedná kombinace, fakt že jo. Díky bohu je u nás v bytě poměrně chladno, jinak už by Peďku jistě několikrát vezli.

K postavičkám našeho nábřeží se přidal další pán. Pán, co bydlí na Skalce a každej den si přijde sednout na nábřeží s flaškou píva.

"a chtěl sem se zeptat... neni to támhle naproti meďour?"

Vždycky, když jdem okolo, už se zdálky směje a nadechuje, co nám zase poví nového. Já se snažim chápavě přikyvovat, usmívat se a =M= ho přehlíží jak krajinu. Dolsova. Občas ho i docela setře, až je mi pána líto.

K jádru:
Dnešní zkouška z němčiny dopadla více než tristně. Z 95 bodů jsem si dokázala vybojovat pouhých 51 :(. Na dobrou známku to nestačilo. Dostala jsem za čtsři a k tomu pozvánku na září.
Inu... sklízím, co jsem zasela. Už od ledna si řikám, že si k tomu denně tak aspoň na půl hoďky sednu, nakonec jsem nad tim strávila pár hodin včera a když jsem dneska v testu viděla podmínkový souvětí, marně jsem vzpomínala, o co že to jde.

Aspoň, že na mě paní Vaněčková nebyla zlá. Trochu se bojim, že jsem slyšela cosi jako "dnes je to zatím zdaleka nejméně bodů", ale třeba to byl jen větříček...

Svoje celé kapesné, co vlastně ani nebylo kapesné, protože už dávno bylo jasné, na co to musím dát (a němčina to nebyla) jsem investovala do vzdělání. Dokoupila jsem si doplňkový sešit k učebnici, k tomu jsem si vzala miniknížku "německy za 3 měsíce" a jakýsi megaskládaný arch v takový tý pryskyřici, nebo do čeho se to zalejvá, s názvem "slovesa snadno a rychle". Když nic jinýho, aspoň to vypadá dobře a machersky.

No... a od teď až do září — aspoň půlhodinka denně!

Sprechen Sie Deutsch, bitte, meine liebe Freunde :(

Aspoň se mi dostalo pochvaly za bravurně zvládnuté předložkové vazby. To je ale asi taky tak všechno, čím stojí za to se vytáhnout.