Nějak bylo, nějak bude

jsem zažila včera při návštěvě vegetariánské restaurace Lehká hlava, o které mi dala echo Bibi.
Milá moje čtenářská obci, musím říct, že bych tam chodila denně! Zajímavé a neotřelé prostředí, milá obsluha a hlavně vynikající jídla!

Zašli jsme tam s =M= včera lehce po páté hodině. Pán se nás s ustaraným výrazem ve vtáři ptal, jestli máme rezervačku. Když jsme zavrtěli hlavou, odběhl, a když přiběhl pravil, že jestli to stihneme do sedmi spořádat, tak by pro nás stolek měl. Nadšeně jsme kývli a nechali se uvést do místnosti, kde podle Bibi svítí stoly. Já to viděla jen na fotkách, jelikož prý byl v restauraci zrovna včera nějaký pan elektrikář a kvůli zkratům jsou teď stoly dočasně nesvítící. Ani mi to nevadilo.

Seděli jsme u malého stolku pod oknem, na kterém byly v dřevěným květináčích drobnolisté fíkusy. Ty se mi natolik zalíbily, že jsem si hned dneska jeden pořídila domů. Je krásný :). Celkově dávám vzhledu za jedna, jelikož na mě dýchala atmosféra, bylo tam příjemně, žádné hašiš doupě, útulno a tak vůbec. Mají tam i velké akvárko, což byla další věc, která mi učarovala a tak jsem dnes vytáhla =M= do zverimexu. O tom ještě později.

Pán nám hned nabídnul jídlo dne — musaku za velmi příjemných 95 korun. =M= neváhal a objednal si jí, já ještě hloubala nad jídelním lístkem, protože se na něm skví jeden klenot vedle druhého. Nakonec jsem se rozhodla pro grilované špízy z marinované zeleniny s bramborami s divným názvem a salát s limetkovo-medovým dresinkem za 135 korun.
Ještě jsem =M= přesvědčila k předkrmu — dali jsme si dohromady humus (který tady mají zapsaný jako hommos) a k tomu nachos za 75 kč.

Není tu tedy ani nijak draho, když si nedáte předkrm a nějaké speciální čaje (jako jsme to udělali my), není tu o nic dráž než v průměrné pražské restauraci. Ten zážitek je ale k nezaplacení! A doporučuju si aspoň na první výpravu vyšetřit pár stokorun navíc, protože to vážně stojí zato. Už se těším, až to vyzkoušíme příště, budeme mít víc času a dáme si tady i dezert a nějaký ten tapas.

Během návštěvy Lehké hlavy jsem několikrát trpce litovala, že jsem byla pár metrů od bytu líná se vrátit a vzít s sebou foťák. Jednak — kouzelná lokalita, jednak krásné vevnitř, jednak skvostná jídla!

Musím říct, že chuťově to bylo naprosto fenomenální! Nic lepšího jsem snad nikdy nejedla! Na mých špízech byla cuketka, lilek, paprika, žampiony a mrkev, která byla snad ze všeho nejlepší, ačkoli jsem její první sousto chutnala s nedůvěrou. Salát s limetkovomedovým dresinkem byl naprosto orgastickým zážitkem, jen brambory trochu pokulhávaly chuťovou nevýrazností, ale co... nakonec to přeci byla příloha, která svojí jemnou chutí (dobré tedy byly!) skvěle doplňovala ten chuťový koncert.
Jo! A abych nezapomněla, dostala jsem k tomu i pěknou porci vynikající jemně ostré salsy.

=M=ova musaka byla taky naprosto skvělá. Děkovala jsem bohu, že je přejedený ještě od oběda a pořád jsem mu ujídala. Nerozluštili jsme, z čeho byla udělaná. Myslím, že to byl kuskus nebo rýže, v tom nějaká zelenina a hlavně spousta gram masaly. K tomu bohatá zeleninová obloha zalitá limetkovomedovým dresikem, smetana a salsa. Mňamissimo!

A málem bych zapomněla na humus! Vzhledem k tomu, že jsem ochutnala humus od Libanonců v Safíru, musím říct, že jeho chutě to nedosahovalo. Bylo použito asi jiné koření či co. Ale vůbec to neznamená, že byl špatný. Jen jiný, než bych očekávala. O jeho kvalitě ostatně může svědčit i to, že jsme se s =M= málem poprali o poslední nachos lupínek, abysme vytřeli zbytky kaše a pak bojovali s pokušením vylízat misku dočista dočista :).

Inu, byl to totální orgastický zážitek a doufám, že ho v nejbližší době zopakuju. Rozhodla jsem se postupně ochutnat všechny položky menu. Čeká mě ještě dlouhá cesta! :)