Nějak bylo, nějak bude

Asi umírám, nebo co. Za hodinu a půl vyrážim, držte mi prosím palce.

Včera jsem se rozhodla, že se na to vykašlu, že prostě příští tejden odevzdám index k uzavření, a pak budu dělat blbou.
Jéééé, ono to mělo bejt i v Tajemníkovi? Mně ale pani na studijním řikala... Hmmmm... a co budeme dělat?

Pak jsem si ale řekla, že co když to bude ještě horší, když do pátku se maj dozapsat všechny věci ze zimního semestru...
Celou noc jsem se pak přesvědčovala, že tam dneska zajdu. Někdy nad ránem jsem si řekla zásadní věc:
tim, že tam nepůjdu, ten problém nezmizí
Nějak mi to pomohlo v získání odhodlání. Je to fakt. Prostě se to nějak rozsekne. Doufám, že v můj prospěch. Tak nějak si řikám, že nejhorší, co se mi může stát, je, že budu muset zacálovat další semestr. Dějiny USA se snad zvládnou dozapsat do pátku a Úvod do společenskejch věd si zapíšu znova na letní semestr a zpětně mi ho uznaj. Jen se to halt nestihne v lhůtě, a tak budu muset vysolit prachy. Který ovšem nemám. Jak jinak :). To je takový drobný zádrhel.

Mno... uvidíme. Třeba tam zajdu, řeknu o co jde, a on se zeptá, kdy jsem nastoupila, já řeknu, že v roce 2002/03, a on mávne rukou a řekne, že se to na mě nevztahuje. Ať jsem v klidu.
Kéž by.

Jsem hovádko... :(



Jo... a přišla mi výzva. Mám na poště doporučenej dopis, podací pošta Praha 1. Co to asi je? Předpokládám, že žádost o výkupný (rozuměj školné).