Nějak bylo, nějak bude

Pořád si řikám, jak mě státnice nechávaj v klidu, ale teď se mi teda rozbušilo srdíčko...

Včera dorazil mail s rozpisem komisí a já si ho ani nevšimla!!! Dneska na to koukám a... mám tep pěkně vysoko!


Takže — jdu na to v útarý v 10.15 (hlavně, že ne v osm, to bych se ani nevyspala...).
Předseda komise — v pohodě! Rozumnej člověk — juchů.
Jeden ze členů je můj velký oblíbenec, ovšem expert na hospodářské dějiny Německa. Ovšem naštěstí zastává stejný názor na počátky obnovy v létě 45, což by mohlo být přínosné. Ještě si budu muset projít zápisky z jeho přednášky, na kterou jsem díkybohu chodila (dokonce si mě pamatuje), ať vim, co nám všechno tvrdil.
Pak tam sedí nějaká pani se sympatickým jménem, asi spíš slečna, na nic jsem k ní nechodila, ale jméno mi povědomý je.
A co je překvapivé, v komisi mi sedí i Karel Svoboda :-o. Hůůůůůůůůů...
Externě tam přísedí někdo, koho neznám :/. Ale snad to bude v pohodě.

Tak už víte, kdy na to jdu, tak povinně žmoulat palce od desíti až do dvanácti!!!!!


Páni... já jsem nervní, márjá panno!