Nějak bylo, nějak bude

Dneska to bylo fakt náročný. Ráno jsem byla s psíkama venku a Pedi na něco šlápla. A to něco byl nějakej brouček. Od tý doby odmítala šlapat na levou zadní a po chvíli odmítala i jakkoli chodit. Na tlapce nic nebylo, ale co naplat. Vzala jsem jí do ruky a za velkýho fňukání jí odnesla domů. Doma pak frflala v pelechu. Při podrobnějším ohledání jsem našla mezi prstíky žihadýlko. Chuděrka... Kromě balsamica nemáme doma žádnej ocet, takže jsem jí to ani nemohla nějak neutralizovat.
Sranda ovšem nastala odpoledne, kdy už jí nejspíš nic nebolelo, ale musela hrát. Když jsem se na ní koukala, náramně kulhala, ale když upad Merlinovi piškot, byla najednou jak čamrda a ukradla mu ho. Potvora...

Pak jsem zase utratila miliony, koupila si něco na sebe, konečně taky lak na vlasy, novou váu a hlavně — nový náušnice. Hurá :)

Večer jsem ale dostala ránu z největších...
Čtu si takhle v oblíbených rubrikách zásadní zprávy, když tu jsem narazila na tu z nejzásadnějších.
Bartoška si postavil hlavu, Hamrová přemýšlela a my nemáme zejtra kde venčit.
By se z toho jeden...