Nějak bylo, nějak bude

A já stála opodál.
Ano, možná stačilo si rovzpomenout na staré časy a publikovat nějakou tu pikantnost z naší andělské ložnice. Nebo zavzpomínat na nedávné časy a napsat o tom, jaký je sex v Barceloně po flašce vína a večeři o osmi chodech z nichž sedm má afrodisiakální účinky. Ale nic z toho mi jaksi nestálo za to. Nic z toho by se tu nevyjímalo.
Až dnes!

Až dnes jsme totiž potkali Adamma a až dnes nám Adamm vyprávěl story, která stojí za to zvěčnit. Která stojí za to. Eh... která prostě stojí!


Byli jednou jedni studenti a ti se nudili. Rozhodli se proto, že je čas na trochu vzrušení a to vzrušení sexuálního. Vyhlásili proto akci PTCW.
Ptáte se, co to znamená? — Paint The Campus White.
Pořád se ptáte, co to znamená? — Aaaa, modří už vědí... :), a ostatním prozradím, že šlo o to, onanovat v co největším počtu univerzitních budov. Ptala jsem se, kolik bylo v družstvu děvčat. Prý to bylo mužstvo. I to o něčem vypovídá.

Chlapci se zhostili svého úkolu s vervou. Existovala prý jakási mapička, kam byly zanášeny vybílené budovy. Každá budova byla také náležitě ohodnocena. Koleje byly samozřejmě ohodnoceny počtem bodů nejnižším. Následovaly fakulty. Různá specializovaná pracoviště už naopak přinášela painterům slušnou bodovou sumičku. Myslím, že na vrrcholu tabulky musela být rozhodně rektorova pracovna. Ovšem rektor se akce neúčastnil a nikdo jiný se do jeho pokojíčku zřejmě neprobojoval. Akce získala ohlas i v akademických kruzích po té, co se přihlášilo i pár doktorandů. Vše fungovalo jen na čestné slovo, ale podle Adamma vzali onanisti své poslání tak vážně, že si jistě nevymýšlel téměř nikdo.

Bohužel akce po čase vyšuměla (nebo vystříkla? nebo dostříkala?) a nepodařilo se mi už nikde na českém veřejném internetu najít její stopy. Škoda. Ale budiž to zachováno alespoň u mě na deníčku jako vzkaz a možná návod pro budoucí generace.



Ovšem je vidět, jak rozdílně k této otázce přistupují děvčata a chlapci. Zatímco já jsem se v představách zabývala tím, jak to asi kluci museli mít těžké a kolikrát museli pindíka narychlo uklízet do bezpečí spodního prádla, =M= se zasnil a povídá:
"Tyjo, u vás to mohlo bejt fajn, ale představ si, že by to probíhalo na Karlovce! Ta je roztahaná po celý republice! Lékařská fakulta v Plzni, koleje v Mladý Boleslavi, bazén v Brandejse... ! To by byl národopis, panečku!"

Jo. Možná by vzrostl počet zapsaných volitelných předmětů typu B, čilišvá předmětů z jiných fakult, než je studentova mateřská. Studentíci by měli motivaci.
Neměla by tedy akademická obec akci PTCW oživit a podpořit?