Nějak bylo, nějak bude

Řikám si, jaký žiju skvělý život. Kdo by to byl řekl před pár lety...

Bála jsem se vždycky, že až budu jednou spokojená, že to nepoznám. Že vlastně nebudu spokojená nikdy. Pořád se budu za něčím hnát, pořád budu pochybovat. Teď ale myslím, že to přišlo.

Všimla jsem si toho někdy minulý týden. Jsem prostě spokojená. Všechno si hrozně užívám. Mám skvělou práci, kolem sebe super lidi... co mi chybí? Až by se chtělo říct, že nic. Až by se čekalo, že musí přijít nějaká rána, která mě zase usadí z obláčku hezky na zem.



Když jsem nastoupila do nové redakce, první den mi bylo do pláče. Z krásného moderně a vkusně zařízeného kanclu jsem se dostala do tmavé smrduté kobky, kde se mnou za den nikdo nepromluvil, protože jsem tam byla sama. Za dva měsíce se ta kobka změnila v oázu klidu a soukromí, kterou budu s při blížící se rekonstrukci jen velmi nerada opouštět.

Ráno jsem přišla, otevřela okno a ani mi nevadilo, že tam někdo někde až moc nahlas cosi vrtá a že to vrtá nonstop. Pustila jsem si rádio, zahájila ár rešerší, napsala pár mailů a pak přišel šéf s tím, že jsem přinesla moc hezké fotky z poutě a že je nejspíš použijeme. A taky pro mě dneska nebudou připravené žádné stránky, takže můžu odejít dřív.

V půl jedny jsem šla s Bobkem Andreou na oběd a už jsem se do práce nevrátila. Bylo krásně. Seděly jsme nad špagetama u Švandova divadla a pozorovaly cvrkot venku. Jediná skvrna na tom obědě byla ta, že Andrea vypadala ďábelsky dobře, jako ostatně vždycky, a číšník mě div nezapomněl obsloužit. Příště si musím vzít výstřih jako ona. Snad to pomůže...

Pak jsme se šly projít do Kinského zahrady. Krása. Už kvetou krokusy!

Koupila jsem si novou tašku. Už se mi nelíbí. Ale do konce týdne jí ještě beru na milost a pak v ní budu nosit věci na cvičení.

Odpoledne jsem šla se psama na procházku, která byla báječná, ačkoli jsme potkali Karla. Inu, nic není dokonalé.


Až večer mě naštval Kocourek, že má problém s mojí etikou. Nebavíme se spolu už od 22:10.


Ale stejně je ten život veskrze báječný. Ono se to totiž zase brzo spraví. A to je důležité vědět. Že cokoli se posralo, neposralo se navždy.