Nějak bylo, nějak bude

ten přechod z jednoho času na druhej je pěknej prevít.
a nvíc sem měla pěkně blbej sen.

spalo se mi uplně krásně a pak slyšim maminku, jak řiká

"měla bys jít s bobšou ven"

džísyyyys...já chci spát...
otočila sem se na druhej bok a chtěla se na to vykašlat, ale hryzalo ve mně svědomí a pak...maminka by se mohla rozčílit a já si chci užít klidnou neděli.

tak sem holt vstala a šla se podle zvyku napít.

"tak ono je devět, ale přitom jako osm :)"

"a co to že ty vstáváš?"

"nooo...dyť si řikala, že mám dojít s bobšou"

"neřikala. ale dojít s ní můžeš"

džísyyyys podruhý

to je ten přehnanej aktivismus.
na noční košili sem hodila tepláky a bundu a vyhnala bobinu před barák. když se vyčůrala, sama poslušně capkala zpátky, tak už sem se s ní nikam dál neplahočila.

doma sem azse bundu a tepláky odhodila a zalezla do postele. koneckonců...je čtvrt na devět ne?

no ale dlouho mi to nedalo a stejně...usnout už mi nešlo. tak sem vstala, že se budu učit.

a tak sem zapla pc, koukla na blog, potěšila se novými příspěvky a vyndala knížku, kterou čtu už tři roky pokaždý z jinýho důvodu a kterou sem ještě nikdy nedočetla a z který si nepamatuju ani slovo (s výjimkou míru v nijmwegen, ale to už zase nevim, o co a kdy šlo).

no...a teď sem u toho.
když mám začít konat, tak vymejšlim tisíc jinejch věcí, který bych zrovna měla řešit.

koupila sem si ve středu novej šanon, tak už sem si do něj hezky všechno přerovnala, v některejch zápiscích z přednášek sem si už i zazvýrazňovala gelovejma propkama signálních barev za 85kč (já sem na propky a na zvýrazňování ujetá) no a teď koukám do tý knížky na kapitolu
habsburská politika. válka o polské nástupnictví. nový nástup francie 1731-1739 a přemlouvám se k činu.

už sem si i vyndala papír a našla mezi svýma pěti stama propisek tu, kterou si načmářu nějaký ty poznámky, ale...ještě by to chtělo impuls

a tak při čekání na impuls píšu tenhle sračkopis (sakra se mi to slovo nějak zalíbilo :) a mezitim už přišla maminka

"no né. já myslela, že ještě spíš:-o"

"neee" já a spát? jak tě to vůbec mohlo napadnout
"já se učim"

"je tam pár triček a táta tam má džíny, tak bys to pak mohla přežehlit"

"hm"

a tak snad radši než to učení bude žehlení.

achjo. jak já sem se mohla s timhle přístupem dostat až do třetího ročníku vš?