Nějak bylo, nějak bude

Ve středu mi kocourek oznámil, že mě hodlá požádat o roku. V neděli svoji výhrůžku uskutečnil.

Co se za těch pár dnů změnilo?
 — můj krásný narozeninový prstýnek putoval do šperkovnice. Vzal to oklikou přes prsteníček pravé ruky, ale nakonec nebylo zbytí. Podrže za něj minutu ticha.
 — prsteníček levačky nově ozdobil prstýnek zásnubní, o kterém se nejkrásněji vyjádřila allora — pohádkový. je fakt krásnej, to se musí nechat. a blejská se tak, že se budu muset bát, aby mě nějaká straka na nábřeží neodnesla.
 — místo, kde nutně, za každou cenu musim mít svatbu
 — představa nádherné svatby do 50k evolvovala do představy nádherné svatby za šesticifernou částku. a ne, žádná z těch cifer bohužel není za desetinnou čárkou.
 — už vím, co je to korsáž
 — znám pár legend o pražských matrikách a hlavně matrikářkách
 — zjistila jsem, že nejen těhotné ženské mají svoji hantýrku. i nastávající manželky to dokážou pěkně roztočit. co třeba oznámko?

a našlo by se toho ještě dost a dost. ale nechci děsit svou milou malou milovanou čtenářskou obec, ani sebe zjištěním, jak moc jsem se za těch pár dní stihla infikovat. snad mi nevyměkne mozek a nepůjdu vybírat vtipné figurky snoubenců na svatební dort...

jsem teda fakt zvědavá, jak tohleto dopadne.
vy taky?
pak stay tuned...