Nějak bylo, nějak bude

webský tvrdí, že na nízkej tlak bych si měla dávat kafe.
svoje první sem si dala ve středu, svoje druhý v pátek

"já si dám kafe" oznámila sem na kulečníku

"fááááákt?" valil brauzr oči

a třetí v sobotu.

a víš co obci?
včera už mi to kafe chutnalo!
sice to bylo laté s dvěma cukrama, ale...začíná to mít něco do sebe. jen =M= zvedal oči v sloup, když sem oznámila, že asi i kafe budu pít až vychladlý stejně jako čaj.

kauza víno:
alkohol moc nepiju, protože ho prostě nemusim. nic mi na tom nijak extra nechutná, jen občas mám třeba koktejlový období.
ve středu sem si dala po dlouhý době červený a byl to hnus velebnosti. ale hned v pátek sme šli na ochutnávku bojolais a i když první sklenička nic moc, druhou mi brauzr nalil skoro plnou a od druhý půlky už mi to i zachutnalo.

a zachutnalo mi to natolik, že sem se nechala zlákat na přespání v pze.
abys rozuměla, milá moje čtenářská obci, jela sem v pátek vyzvednout mamince kalhoty do čistírny.

"vrátim se tak lehce po druhý" oznamovala sem ještě ve dveřích a myslela sem tak plus mínus ve 14,30. ne po druhý hodině ranní.

no a vrátila sem se lehce po druhý. ale po druhý v sobotu odpoledne. naši nebyli nadšený ani minimálně. nakonec sem ale vyvinula maximální diplomatický úsilí a pár úskoků a vážnej rozhovor s rodičovstvem odložila až na dnešek ráno. mezitim stihla maminka vychladnout a tak to nebylo tak hrozný.
uf uf uf

ale mám za úkol se polepšit. tak uvidíme.

drž mi palec obci ;)