Nějak bylo, nějak bude

Ve čtv jsem přišla do slovenský práce v černejch silonkách, tmavý džínový sukni a černý košili a kolega zděšen povídá:
"čo sa stalo Peti?" nebo tak nějak.

Nestalo. Ale mělo stát!

Byly cca dvě odpoledne, když volal =M=, jestli prej už jsem po obědě. No jasně, že jo! Tak prej dobrý a pak spustil:
1) umřela nám myš (už je v popelnici)
2) byl nám pokousán čakín (krev omyta)

A rázem byl můj outfit tematický.

Ještě ve čtv jsem v šoku vyplnila psí dotazníček. Seděla jsem u toho do čtyř do noci. Odpovídala jsem i na takové otázky jako:
Které povely spolehlivě plní ("přines pískáčka", případně "kde máš klacík")
Jaké sociální aktivity se psem provozujete? (co to je??), případně Životopis psa od štěněte do současnosti (schválně si to zkuste u svýho psa!!).

Nakonec jsem to neposlala a stále váhám.

Ale asi do toho půjdu. Čakín je jako vyměněnej. Furt posranej. Učůrává, kudy chodí, nechce chodit na nábřeží, čim víc se blížíme k TOMU místu, tím pomalejš jde, až nejde.
V noci nehce spát sám, tiskne se knám v posteli, furt se klepe. Je celej posranej.
"Taky bych byl, kdyby mi dal někdo do držky," řek =M=ovi veterinář.
Ale dostane se z toho?

Zatím stála léčba 3000 Kč. Ve Stodůlkách zmiňovali homeopatika. Sezení u odborníka na psí chování je za 600 Kč/h.
Zahradní rýč stojí litr.

Rýč nebo pes?
Myslim, že jahody letos nezasadíme.